Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Zánět mozkových blan je lidové označení pro zánět mozkomíšních plen.

Mozkové blány je lidové označení pro meningy.

Zánět mozkomíšních plen, zánět „mozkových blan“ neboli meningitida je obávané onemocnění, které může mít závažnou prognózu. Takzvané „mozkové blány“ (přesněji řečeno mozkomíšní pleny) pokrývají nejen mozek, ale i míchu. Původcem onemocnění může být virus, bakterie, případně jiné mikroorganismy. Viz také zánět, mozkomíšní pleny (meningy) a další pojmy v rejstříku, které obsahují výraz meningitida.

Zánět mozku neboli encefalitida nejčastěji vzniká následkem virové infekce, ale původci mohou být i jiné patogeny (bakterie, paraziti apod.). Encefalitida někdy vzniká v důsledku autoimunitního onemocnění, v některých případech se příčinu jejího vzniku nepodaří odhalit. Encefalitida může mít různě závažný průběh. Nezi nejčastější příznaky se řadí poruchy vědomí, bolest hlavy, horečka, zmatenost, ztuhlost šíje a zvracení. Encefalitida může člověka ohrozit na životě a vyžaduje urgentní léčbu v nemocnici. Viz také zánět, mozek a další pojmy v rejstříku, které obsahují výraz encefalitida.

Panenská blána (lat. hymen) je slizniční řasa, která je součástí vulva a částečně překrývá poševní vchod. Při prvním pohlavním styku se panenská blána může natrhnout nebo roztrhnout, což má obvykle za následek bolest a někdy mírné přechodné krvácení nebo špinění. Stav panenské blány však není spolehlivým ukazatelem panenství, ačkoli když v některých kulturách je za něj stále považována.

Vak blan je jiný název pro plodový vak.

Blanitý labyrint (lat. labyrinthus membranaceus) je soustava kanálků a jiných prostor naplněných tekutinou (tzv. endolymfou), které obsahují receptorové buňky pro sluch a rovnováhu. Blanitý labyrint se nachází uvnitř kostěného labyrintu ve vnitřním uchu a má přibližně stejný tvar jako kostěný labyrint. Blanitý labyrint je však podstatně menší a od stěn kostěného labyrintu je částečně oddělen tekutinou (tzv. perilymfou). Obrázek: Umístění vnitřního ucha (levá horní část obrázku) a jeho struktura (hlavní část obrázku). Kostěný labyrint je znázorněn fialovou barvou, zatímco blanitý labyrint je vyznačen modře. (Zdroj: Blausen.com staff (2014). Medical gallery of Blausen Medical 2014. WikiJournal of Medicine 1 (2). DOI:10.15347/wjm/2014.010. ISSN 2002-4436. - Own work, CC BY 3.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=29025011) Viz také vnitřní ucho, kostěný labyrint.

Střední mozek (lat. mesencephalon) je první ze tří oblastí mozkového kmene. Nachází se mezi mezimozkem (vpředu) a Varolovým mostem (dole). Střední mozek souvisí se zrakem, sluchem, motorikou, spánkem a bděním, ostražitostí a regulací teploty. V oblasti středního mozku se k mozkovému kmeni připojují dva páry hlavových nervů (okohybný a kladkový). Viz také mozek.

Mozkové pleny jsou meningy nacházející se v oblasti mozku.

Ischemická cévní mozková příhoda (iCMP) je jedním ze dvou „hlavních“ typů cévní mozkové příhody. Při iCMP je v mozku narušen krevní oběh. Příčinou je obvykle krevní sraženina (trombus), která zablokuje některou z tepen zásobujících mozek. Tato krevní sraženina se může vytvořit (a často se i vytváří) mimo samotný mozek, např. v krční tepně nebo v srdci, a krevním řečištěm je pak zanesena do mozku, kde zablokuje některou z jeho cév. Krevní sraženina však může vzniknout i přímo v mozku. V obou případech je důsledek stejný: nervové buňky nejsou dostatečně zásobovány kyslíkem a živinami, a proto odumírají. V závislosti na tom, která oblast mozku je postižena, se pak vyskytují určité neurologické příznaky, mezi které může patřit např. jednostranné ochrnutí, poruchy řeči nebo zraku. Viz také ischemie, cévní mozková příhoda, hemoragická cévní mozková příhoda.